Popis jednoho zápasu

POPIS JEDNOHO ZÁPASU/nový mediální obraz Franze Kafky

„Jsem svobodný, a proto jsem ztracen.“
„Lež se nastoluje jako světový řád.“
„Pravda je nedělitelná, proto se sama nemůže poznávat; kdo ji chce poznat, musí být lží.“ 

18. 09. – 20. 10. 2024
výstava v románském lapidáriu a prvním patře rodného domu FK

umělecké reakce na odkaz tvorby Franze Kafky
kurátor/ Dan Merta
spolupráce na koncepci/ Petra Vlachynská, Jaroslav Prokeš, Jan Stolín, Klára Pučerová, Iva Dvořáková
spolupracující instituce/
Pražský literární dům, Point Gallery, Galerie Ambit


Zahájení výstavy v úterý 17. září 2024 v 19.00 hodin

Point Gallery, Náměstí Franze Kafky 3, Praha 1
Literární performance – Eugen Brikcius
Koncert Hany Frejkové – Jidiš VE TŘECH

Multimediální výstava na motiv pravděpodobně nejstaršího dochovaného textu Franze Kafky z roku 1904 představí v suterénu rodného domu Franze Kafky odkaz jeho díla v kontextu současné české vizuální kultury.

Koncept projektu vychází z filozoficko-literárního odkazu autora a hledá pomocí „vizuální archeologie“ nové vazby, které lze najít jak v samotné stavbě, tak lokalitě bývalého židovského ghetta. 

Výstava navazuje na úspěšný multioborový projekt „Za pravdu…“, který spolek Architectura připravil v roce 2019 pro areál Betlémské kaple, v rámci kterého reagovali architekti a umělci na odkaz díla mistra Jana Husa přímo v komplexu spojeném s jeho dílem.

Záměrem výstavy je vytvoření nového příběhu a výkladu stále aktuálního odkazu Franze Kafky, jež vnímavého diváka vyprovokují k zamyšlení o proměně toho kruciálního místa v centru Prahy, které se stalo příkladem turistického vytěžování historie, a to včetně Kafkova díla. Již jen v širším centru narazíme na tři výtvarná díla, která jsou spojena s Kafkou, a pokládají otázku o jejich umělecké kvalitě či důvodu jejich zrodu.

Můžeme se ptát, zda je Kafka pouze „chytře zneužívaný“ v rámci „turistického obrazu Prahy“, nebo to je už jen prostá cynická rezignace postindustriální společnosti na filozofické či intelektuální ideje, kdy již neklademe důraz na originalitu a pravdivost reálného uměleckého díla nebo jeho odkazu.

Povídku „Popis jednoho zápasu“ lze vnímat i jako vstup do Kafkova světa, metaforu

charakterizující jeho dílo a život, i jeho osobní zápas, který „svádí proti podivně uspořádanému a omezenému světu“.

„Rodný dům“ se přirozeně stává exponátem výstavy i specifickou platformu pro pokládání otázek v této velmi „tekuté době“, která je možná více komplikovaná a nečitelná než v době života Franze Kafky. Dům, který je v majetku hlavního města Prahy, prošel nedávno zásadní rekonstrukcí včetně velmi architektonicky cenné struktury suterénu. Nabízí se i paralela „Kafkova lapidária či doupěte“. 

Na výstavě jsou zastoupeny díla renomovaných českých tvůrců, ale i studentů Fakulty umění a architektury TU v Liberci. Umělci svými intervencemi reagují na materii a genia loci i okolí „Kafkova domu“, který dokládá mnohovrstevnatost historických vazeb. Tato architektonicko-výtvarná asambláž nabízí i nové čtení historického kontextu v době „postpravdivé“.

autoři/
Eugen Brikcius
Veronika Bromová
Jiří David
Milena Dopitová
Martin Falář
Michala Filingerová
Roman Franta
Karel Hladík
Aleš Hnízdil
Jasanský Polák
Ivan Kafka
Vladimír Kokolia
Jiří Kovanda
Adéla Marešová
Barbora Nahálková
Karel Nepraš
Jaroslav Prokeš
Rafani
Beata Rážová
Jan Šerých
Ondřej Karel Šimánek
Prague Idiots
Marek Vašut
Petra Vlachynská
Jiří Votruba
Filip Zeman

K projektu vzniká za podpory Ministerstva kultury v rámci Národního plánu obnovy dokumentární film režiséra Jana Březiny.

podpora projektu/

Ministerstvo kultury ČR, Státní fond kultury, hlavní město Praha, Městská část Praha 1

mediální partneři/ Přítomnost, Radio1, Artmap, Kafka 2024

Popis jednoho zápasu

Doprovodný program k výstavě 9. 10. 2024

Komentovaná prohlídka a odborná debata

17:00 Kafkovská komentovaná vycházka po Praze 1 s Josefem Vomáčkou
(sraz – Hlava Franze Kafky, Quadrio, Praha 1)
19:00 Debata
Terezie Radoměřská, starostka Městské části Praha 1
David Stecher, ředitel Pražského literárního domu
Josef Vomáčka, Architectura

Industriální topografie / Kulturní klastry / Česko – Evropa

Industrial topography / Cultural clusters / Czech Republic – Europe

Publikace se věnuje vybraným příkladům konverzí industriálních objektů či celých areálů, které byly proměněny pro potřeby kulturních institucí. Na čtyřech desítkách ukázek je představena situace v České republice a v Evropě s důrazem na Norsko a Island. Výběr zahrnuje rozmanitou škálu přístupů, měřítek, míry vstupu současné architektury, privátní i státní projekty, projekty dnes vnímané jako ikonické či iniciační, i poměrně nedávné počiny, některé dokonce ještě před svým dokončením. Vlastní výběr uvádějí eseje teoretiků, kteří se danou tematikou dlouhodobě zabývají.

Praha – Holešovická tržnice, Kunsthalle Praha, La Fabrika, Fórum Karlín, Centrum současného umění DOX, Pragovka Art District
ČR – Dolní oblast Vítkovice, 14|15 Baťův institut, Automatické mlýny Pardubice, DEPO2015, Uhelný mlýn a Kotelna v Libčicích nad Vltavou, EPo1, Brillovka, Fait Gallery, Pole designu v areálu Egoé Bílovice, The Distillery – Social Reactor, PLATO Ostrava, Moving Station Plzeň, Areál Procházkovy továrny v Humpolci, Areál Jabloneček, Centrum stavitelského dědictví Plasy
Norsko – Kistefos Museum, areál Papirbredden v Drammen, Rockheim Museum, oblast podél řeky Akeru v Oslu, Kaviar Gallery, Kunstsilo Kristiansand, Bomuldsfabriken Kunsthall Arendal
Island – Reykjavik Art Museum Hafnarhús, Marshall House
Evropa – Areál Pfefferberg Berlín, Matadero Madrid, Tour and Taxis (Gare Maritime) Brusel, Tate Modern London, Dánské národní námořní muzeum, Kasárne/Kulturpark Košice, Tabačka Košice, Kulturní krajina Zollverein,  Fondazione Prada Milano, Museum de Pont Tilburg, Muzeum Śląskie w Katowicach

Editoři: Klára Pučerová, Dan Merta
Eseje: Dan Merta, Benjamin Fragner, Martin Strakoš, Petr Kropp, Grete Swensen
Texty: Dan Merta, Jakub Potůček, Klára Pučerová, Iva Dvořáková, Renata Vrabelová, Richard Vodička, Petr Kropp, Vendula Tůmová
Překlad: Vít Zelinka
Grafický design: Jan Forejt, Gabriel Fragner / Formall studio

Vydavatelé: ARCHITECTURA, z.s., Praha & Technická univerzita v Liberci, 2024
Vydání: první
Jazyk: čeština, angličtina
Formát: 190 × 240 mm
Vazba: šitá
Počet stran: 288 
ISBN: 978-80-88161-20-2 (ARCHITECTURA, z.s.), 978-80-7494-706-3 (TUL)
Prodejní cena v distribuci: 490 CZK
Cena na výstavě v rámci Landscape festival Praha 2024: 400 CZK

RAUMPLAN A SOUČASNÁ ARCHITEKTURA

RAUMPLAN AND CONTEMPORARY ARCHITECTURE

nová publikace věnovaná architektonickému prostoru a tvorbě i odkazu Adolfa Loose

Kniha se tematicky zaměřuje na tvorbu Adolfa Loose v širších souvislostech, jež vedou až k současnému architektonickému dění. Jednotliví autoři a autorky mezinárodního kolektivu se soustředili jak na jeho ideje a tvorbu, tak na příklady přímých i méně zřejmých návazností na jeho dílo. Hlavním scelujícím prvkem je vazba k prostoru v architektuře, jenž se stal klíčovým bodem architektonického myšlení na konci 19. a na začátku 20. století. 

Kniha zahrnuje ukázky Loosovy tvorby, dále texty historiků architektury a architektů věnujících se Loosovu dílu dlouhodobě také teoreticky (Hermann Czech, Petr Domanický, Jana Laubová, Christopher Long, Dan Merta, Martina Mertová, Maria Szadkowska, Yoshio Sakurai, Filip Šenk, William Tozer) a praktikujících architektů, kteří s koncepty a idejemi architektonického prostoru pracují a dále je rozvíjejí (Alberto Campo Baeza, Sou Fujimoto, Momoyo Kaijima, Mauricio Pezo and Sofía von Ellrichshausen).

Nová publikace, jejíž vznik inicioval spolek Architectura a vydal ji ve spolupráci se společností Akontext a Technickou univerzitou v Liberci, přímo navazuje na online výstavu konanou v omezené podobě v době lockdownu v Galerii Jaroslava Fragnera u příležitosti 150 let od narození Adolfa Loose (10. 12. 1870 v Brně – 23. 8. 1933 Kalksburg u Vídně). Grafiky se opět ujal sochař a grafik Jiří Příhoda.

Jazyk: čeština, angličtina

Formát: 245 × 285 mm

Vazba: šitá

Počet stran: 224 

ISBN: 978-80-7494-677-6 

Prodejní cena: 799 CZK