Debata, 28. 9. 2025, 17:30–19:00
GAMPA | Galerie města Pardubic
Hlavním tématem debaty bude otázka „ideálního výstavního prostoru“, a to jak v kontextu architektonických soch, tak i přestavěných industriálních budov využívaných pro muzeální a galerijní účely. Přizvaní hosté se v rámci diskuse také dotknou aktuální situace kolem Československého pavilonu v Benátkách.
Diskusi povedou odborníci z oboru Marek Pokorný, Pavla Melková, Dan Merta, Vojtěch Novák, Šárka Zahálková.
8. 10. – 31. 12. 2025
MEZINÁRODNÍ VÝSTAVA – dvorní trakt Krenovky, Husitská 22, Praha 3
zahájení 7. 10. v 18:00
WORKSHOP ADVENTURE PLAYGROUND – dvorní trakt Krenovky, Husitská 22, Praha 3
16.–17. 10. 2025
MEZINÁRODNÍ KONFERENCE – Čítárna Unijazzu, Krenovka, Husitská 22, Praha 3
17. 10. 2025, 10:00–18:00
vstup zdarma a bez registrace
V poslední třetině minulého století u nás začala vznikat dětská hřiště se zábavními a často i autorskými prvky, na nichž se podíleli také umělci či zahradní architekti (například Zdeněk Němeček, Olbram Zoubek a Eva Kmentová v Praze, Kurt Gebauer v Ostravě, Miroslav Jirava v Krnově, Vladimír Sitta, Tamara Divišková nebo Zdeněk Macháček v Brně, Roman Richtermoc a Oldřich Semrád v Hradci Králové). Bývala osamocená, ale často se stala ikonami a řada z nich se dočkala i nedávné restaurace, byť pod novým statusem uměleckého díla a nikoliv herního prvku. Na konci 90. let nastal boom unifikovaných a ne vždy kreativních, ale především materiálově či esteticky nezajímavých herních prvků. Tato průměrná produkce vyvolala důvod přehodnotit kvalitní produkci z předchozích let a rovněž zejména u rodičů-umělců, architektů a krajinářských architektů silnou potřebu situaci proměnit. Nemalý podíl na tom mají také příklady povedených realizací v zahraničí, často podepsané renomovanými autory a oceněné v rámci architektonických a urbanistických mezinárodních přehlídek věnujících pozornost i revitalizacím veřejných prostranství. Do povědomí českých rodičů, pedagogů i komunálních politiků se také dostává fenomén Adventure playground (dobrodružná hra; koncept nehotového hřiště, které si pod dohledem lektorů naopak děti budují samy), jenž vznikl v Dánsku ve 40. letech a během následujících osmdesáti let představuje v evropském prostředí běžnou praxi. Rovněž vzniká řada vědeckých hřišť, edukačně-sportovní prvky v přírodě, samozřejmě skateparky a prostor pro parkour.
Náš výběr čtyř desítek projektů, kde jsou zastoupeny soudobé české i zahraniční příklady a pro připomenutí i starší a stále oblíbené realizace, sledoval snahu představit co nejrozmanitější pohled na toto téma. Proto tu jsou projekty přinášející povedené řešení revitalizací bývalého těžebního areálu, elektrárny, sídliště, opuštěných parků, hluchého předprostoru před školou, prostoru pod mostem, nábřeží, využití střechy parkovacího domu, prolézačky i celé sportovní, vzdělávací či pohádkové areály v přírodě, urbanistické i výtvarné proměny parku, náměstí nebo běžného sportoviště. Hřiště v našem výběru se stala místem vzniku nového komunitního života, vzniku malého sochařského muzea, prostředí pro zapojení dětí různého věku do sportovního, environmentálního, divadelního nebo výtvarného dění. Setkání s těmito projekty i jejich tvůrci pro nás bylo velkou inspirací a věříme, že jejich příběhy inspirují i návštěvníky a výstava aspoň malým dílem napomůže k pozitivním proměnám prostoru pro hry.
mezinárodní konference
Čítárna Unijazzu, Krenovka, Husitská 22, Praha 3, 17. 10. 2025, 10:00–18:00
vstup zdarma, bez registrace
Tomáš Černý – Rehwaldt Landscape Architects
Jos de Krieger – Blade-Made, Superuse
Ladislav Fuxa – hřiště.cz
Matěj Hájek – SKULL studio
Klára Koldová & Eduard Herrmann – Nami nami studio
JIří Kotal – U / U studio
Jitka Ressová – ellement architects
Carolina Sidon – Adventure Playground
Richard Vodička – Pole designu
Dušan Záhoranský – AVU v Praze
4. 10. 2025 – 22. 2. 2026
pořadatelé / Gočárova galerie, Fakulta umění a architektury Technické univerzity v Liberci, ARCHITECTURA
spolupořadatelé / GAMPA, Nadace Automatické mlýny
hlavní kurátor / Dan Merta
kurátor sekce SILO / Filip Šenk
vystavující autoři /
Zbyněk Baladrán, Pavla Beranová & Martin Krupa, COLLARCH & Architekti Šebo Lichý, DOXA, Jakub Fišer, Martin Gsandtner & Ondřej Pokoj, Jan Janecký, Matěj Kratochvíl, Jiří Kovanda, Jürgen Mayer H., MCA – Pavla Melková & Miroslav Cikán, Jaromír Novotný, JinJan – Jindřich Ráftl & Jan Tůma, Rintala Eggertsson Architects – Dagur Eggertsson & studenti FUA TUL & ARCHIP Praha, Jan Stolín, SUNAKI – Toshikatsu Kiuchi & Taichi Sunayama, Jan Šépka, Jiří Vítek, Jan Vranovský, FA VUT Brno ateliér Svatopluk Sládeček – Nicol Gale
&
umělci, jejichž díla jsou zastoupena ve sbírce Gočárovy galerie /
Jindřich Hegr, Stanislav Kolíbal, Vladimír Kopecký, František Kyncl, Kamil Lhoták, Jaroslav Paur, Vladimír Preclík
produkce / Klára Pučerová, Jakub Semerád
grafický design / Milan Nedvěd
architektura výstavy / Iva Dvořáková, Jakub Fišer
redakce textů / Klára Pučerová, Jana Palacká
překlad / Vít Zelinka
propagace / Nikola Kopecká, Cecílie Kutálková
edukační programy / Andrea Koláčková, Karolína Novotná, Hana Paulusová, Alžběta Štenclová, Anna Vitvarová
poděkování / Petr Kratochvíl, Irena Mertová, Eduard Seibert, Helena Vágnerová, Petra Valašteková, Petra Vlachynská, Tomáš Vlček
Záštitu nad výstavou převzal pan Roman Línek, radní Pardubického kraje pro kulturu.
za podpory / Metrostav, Stora Enso, Zumtobel, VOIX Audio & Cinema, ARCHIP Praha, FA VUT v Brně
Je vůbec možné vystavovat architekturu? Lze pomocí odborných nebo literárních textů, plánů, skic, fotografií, fyzických i digitálních modelů, vizualizací, filmů a dokumentů, zvukových záznamů, světelných instalací, haptických vzorků materiálů, sociálních i ekonomických analýz, grafů, statistik, virtuální či rozšířené reality dostatečně zprostředkovat divákovi informace a emoce spojené s prožíváním architektury? Na tyto otázky odpovídají spolu s kurátory výrazné osobnosti na poli architektury, urbanismu a vizuálního umění v areálu Automatických mlýnů, jenž je spjat jak s ikonickou postavou české architektury, tak i se současnými renomovanými tvůrci. Historička architektury Eeva‑Liisa Pelkonen popsala snahu o vystavování architektury až jako sisyfovskou: „Ambice vystavovat architekturu s sebou vždy nese paradox: jak vystavit něco tak velkého a složitého, jako je budova nebo město, a jak sdělit něco tak neuchopitelného, jako je architektonický zážitek, který se odehrává v prostoru a čase?“
Architektura bývá nazývána matkou umění a má kromě své funkčnosti také úlohu etickou a estetickou. Jak lze tyto základní funkce prezentovat návštěvníkovi galerie? Nelze popisovat jen technickou strukturu, je třeba hledat cesty ke zprostředkování esenciálního zážitku daného místa či stavby. Jen tak ji můžeme představit v její plnosti a kontextu jejího zakotvení v místě a sociálních vazbách. Má vůbec smysl vystavování architektury v době, pro kterou je příznačná zahlcenost informacemi s velmi rozdílnou kvalitou? Jaké jsou hlavní formy vystavování architektury? Strategie a témata se v oblasti architektonických výstav mění celosvětově na základě společenských potřeb, trendů a módních vln, což lze pravidelně sledovat v kurátorských konceptech na nejvýznamnější přehlídce Bienále architektury v Benátkách, ale i dalších mezinárodních institucí, které se prezentaci architektury věnují.
Od 90. let minulého století do ekonomické krize v roce 2008 ještě doznívala oslava ekonomického růstu a výstavy bývaly založeny především na ikonických stavbách nebo na prezentaci tzv. starchitects. Avšak všechny krize nového milénia, které nyní vidíme cyklicky přicházet nebo se proměňovat v jednu dlouhodobou geopoliticko‑sociálně‑environmentální krizi celoplanetárního rozsahu s různými teritoriálními ohnisky, se zásadně propisují i do konceptu výstav s tématem architektury. Je zde vidět silná paralela se 60. léty minulého století. Tehdy mnoho uměleckých institucí, filozofů, umělců a architektů diskutovalo pomocí média architektonických výstav o environmentálních a sociálních otázkách, vyvolaných nekontrolovatelným ekonomickým růstem a modernistickým přístupem po druhé světové válce. Pro současnou multimediální vizuální kulturu je signifikantní prolínání světa výtvarného umění, architektury a scénografie, mix žánrů a médií, volání po multismyslovém umění a architektuře v poloze konceptuálních instalací, vyvolávajících speciální atmosféru pro divákovu percepci. Nezastupitelnou roli mají stále osobní setkávání a diskuze, workshopy, přehlídky, organizované vycházky nebo festivaly zaměřené na širokou veřejnost a popularizaci architektury. O takovou mnohovrstevnatost jsme se při přípravě této výstavy (a doprovodného programu) snažili.
Kurátorský koncept začleňuje do výstavy i objekty transformovaného areálu Automatických mlýnů. Budovy jsou prezentovány jako výstavní artefakt s historickou a současnou reflexí. Veřejný prostor je doplněn o architektonicko‑umělecké intervence, které vedou dialog s historickou materií a vytvářejí nové vazby v rámci vizuální komunikace.
Vídeň, Lednice, Valtice, Hodonín, Mikulčice, Milotice, Starý Poddvorov, Vrbice, Mutěnice, Kobylí ad.
14.–17. listopad 2025 (pátek–pondělí)
Ubytování: Relax hotel Štork Lednice, dvoulůžkové pokoje se snídaní
Cena: 6.999 CZK (zahrnuje dopravu, ubytování a průvodce, nikoliv ochutnávky a vstupy do galerií)
Doprava: odjezd brzy ráno od stanice I. P. Pavlova 14. 11., příjezd pozdě večer 17. 11. tamtéž, detailní informace rozešleme 14 dní před odjezdem
1. den / 14. listopadu / pátek
VÍDEŇ
LEDNICE
Vinařství Eisgrub
2. den / 15. listopadu / sobota
KOBYLÍ / MUTĚNICE / MILOTICE / HODONÍN / LEDNICE
3. den / 16. listopadu / neděle
STARÝ PODDVOROV / VALTICE
4. den / 17. listopadu / pondělí
LEDNICE / BŘECLAV / MIKULČICE
10. 9. – 14. 9., AUTOMATICKÉ MLÝNY, PARDUBICE
Srdečně zveme studenty architektury a umění na tvůrčí workshop pod vedením islandského architekta Dagura Eggertsona z renomovaného ateliéru Rintala Eggertsson Architects. Během pěti dnů společně navrhneme a postavíme saunu v areálu Automatických mlýnů v Pardubicích. Workshop nabídne unikátní příležitost zapojit se do celého procesu – od konceptuálního návrhu po samotnou realizaci stavby – a vyzkoušet si týmovou práci i kreativní přístup k veřejnému prostoru a udržitelné architektuře. Výsledkem bude funkční objekt, který bude představen veřejnosti při vernisáži v neděli 14. září.
Workshop začíná ve středu 10. září ve 12 hodin úvodním setkáním a představením zadání. Těšíme se na všechny, kdo se nebojí vzít do ruky tužku i kladivo.
Cena workshopu je 2000 Kč. Ubytování a vše potřebné pro práci bude zajištěno.
Začátek: středa 10. 9. ve 12:00
Vernisáž: neděle 14. 9. ve 14:00
Pro bližší informace a přihlášky kontaktujte: Dan Merta / dan@architectura.cz
17. 6. – 30. 9. 2025
výstava, konference, site-specific
Kadaň
Kurátoři/ Dan Merta, Klára Pučerová, Lukáš Ehl
Vystavující autoři / Ármann Agnarsson, Vojtěch Beneš, Fridrik Bjarnason, Vít Branda, Alžběta P. Brůhová, Pernille Bustrup, Matěj Coufal, Pernille Frank Dige, Jakub Douděra, Kirsten Due Kongsbach, Tomáš Džadoň, Ondřej Fous, Eva Huld Friðriksdóttir, Kateřina Fuxová, Kurt Gebauer, Magnea Þ. Guðmundsdóttir, Gabriel Harangi, Zuzana Hegmonová, Pavel Horák, Monika Immrová, Søren Jensen Ingeniø, Luboš Jíra, Miroslav Jirava, Martin Jurášek, Eva Kmentová, Jakub Kopec, Zbyněk Kříž, Karel Meloun, Mirek Milata, Jiří Mojžíš,
Júlia Mota Albuquerque, Helle Nebelong, Gabriela Nováková, Juraj Ondreas, Brynhildur Pálsdóttir, Lukáš Rais, Martin Rajniš, Marek Repáň, Zdeněk Rybár, Pavla Sceranková, Marcela Sedlářová, Adéla Součková, Čestmír Suška, Tereza Šiklová, Štěpán Špoula, Richard Šulc, Mirek Tovaryš, Oleksandra Tsesko, Petr Uhlík, Mikoláš Vavřín, Petr Venclovský, Mojmír Veselka, Tamara Volná, Klára Zahradníčková, Adam Zaňka, Dušan Zahoranský, Olbram Zoubek ////////////// 2021 architekti, Amulet, Antea Group, Ateliér Architráva, Ateliér
M1, Atelier Partero, Carve, DDM Ulita, DGI, Dům dětí a mládeže hl. m. Prahy, Egoé & Pole designu, ellement architects, FIVERAMPS Skateparks, Helen & Hard, Hnit, hřiště.cz, JAJA Architects, Laboratórium architektúry krajiny, Landslag, LOA, LOXIA, Město přátelské k dětem, Molo architekti, Nami nami studio, OK PLAN architects, OMA, Omgeving, Projektil architekti, RAMA Studio, Rusina Frei architekti, SKULL studio, Stibitz & Stibitz, Strašné dítě, Studio Richard Loskot, Třiarchitekti, U/U studio
Editor, produkce/ Klára Pučerová
Grafický design, sazba/ Kateřina Špačková
Jazyková redakce/ Jana Palacká
Site-specific/ Matěj Hájek, SKULL studio
© Architectura z.s., 2025
V poslední třetině minulého století u nás začala vznikat dětská hřiště se zábavními a často i autorskými prvky, na nichž se podíleli také umělci či zahradní architekti (například Zdeněk Němeček, Olbram Zoubek a Eva Kmentová v Praze, Kurt Gebauer v Ostravě, Miroslav Jirava v Krnově, Vladimír Sitta, Tamara Divišková nebo Zdeněk Macháček v Brně, Roman Richtermoc a Oldřich Semrád v Hradci Králové). Bývala osamocená, ale často se stala ikonami a řada z nich se dočkala i nedávné restaurace, byť pod novým statusem
uměleckého díla a nikoliv herního prvku. Na konci 90. let nastal boom unifikovaných a ne vždy kreativních, ale především materiálově či esteticky nezajímavých herních prvků. Tato průměrná produkce vyvolala důvod přehodnotit kvalitní produkci z předchozích let a rovněž zejména u rodičů-umělců, architektů a krajinářských architektů silnou potřebu situaci proměnit. Nemalý podíl na tom mají také příklady povedených realizací v zahraničí, často
podepsané renomovanými autory a oceněné v rámci architektonických a urbanistických mezinárodních přehlídek věnujících pozornost i revitalizacím veřejných prostranství. Do povědomí českých rodičů, pedagogů i komunálních politiků se také dostává fenomén Adventure playground (dobrodružná hra; koncept nehotového hřiště, které si pod dohledem lektorů naopak děti budují samy), jenž vznikl v Dánsku ve 40. letech a během následujících osmdesáti let představuje v evropském prostředí běžnou praxi. Rovněž
vzniká řada vědeckých hřišť, edukačně-sportovní prvky v přírodě, samozřejmě skateparky a prostor pro parkour.
Výběr čtyř desítek projektů, kde jsou zastoupeny soudobé české i zahraniční příklady a pro připomenutí i starší a stále oblíbené realizace, sledoval snahu představit co nejrozmanitější pohled na toto téma. Proto tu jsou projekty přinášející povedené řešení revitalizací bývalého těžebního areálu, elektrárny, sídliště, opuštěných parků, hluchého předprostoru před školou, prostoru pod mostem, nábřeží, využití střechy parkovacího domu, prolézačky i celé sportovní, vzdělávací či pohádkové areály v přírodě, urbanistické i
výtvarné proměny parku, náměstí nebo běžného sportoviště. Hřiště v našem výběru se stala místem vzniku nového komunitního života, vzniku malého sochařského muzea, prostředí pro zapojení dětí různého věku do sportovního, environmentálního, divadelního nebo výtvarného dění. Setkání s těmito projekty i jejich tvůrci pro nás bylo velkou inspirací a věříme, že jejich příběhy inspirují i návštěvníky a výstava aspoň malým dílem napomůže k pozitivním proměnám prostoru pro hry.
exkurze za architekturou 20. a 21. století
9.–12. října 2025
Kapacita exkurze byla naplněna!
