26. 6. – 11. 10. 2026
OPEN-AIR VÝSTAVA – dvorní trakt Krenovky, Husitská 22, Praha 3
zahájení 26. 6. v 18:00
KOMENTOVANÉ VYCHÁZKY PO CELÉM FESTIVALU VČETNĚ ZASTÁVKY NA KRENOVCE – 9. 7. a 20. 8., bližší info na webu a sociálních sítích festivalu (včetně doprovodného programu až do 11. října)
Výstava Žižkovská spojka má dva základní cíle. Prvním je představení rozvoje širší lokality dolního Žižkova a především nově vznikajícího kulturního klastru v okolí bývalého Šibeničního vrchu a usedlosti Krenovka v kontextu tzv. Pražského gordického uzlu. Tím je nazýván dopravní brownfield ohraničený Hlavním nádražím, křižovatkou U Bulhara, Masarykovým nádražím a Florencí. Druhým je dlouhodobá a strategická podpora rozvoje veřejného prostoru vedením MČ Praha 3 prizmatem historických kulis Žižkova a Královských Vinohrad. Často jde o velmi složitý a časově náročný proces, protože jak politici a soukromí investoři, tak i občané mají občas rozdílné názory, jak má sdílený prostor našich sídel být využíván, jakou má mít architektonickou a estetickou hodnotu. To je i příklad nedávno otevřeného náměstí Jiřího z Poděbrad, kdy proces navrhování, povolování, politické podpory a realizace trval více než 20 let. Podobným příkladem je i revitalizace vrchu Vítkov, kde se soutěž na jeho proměnu konala již v roce 2000, a až v loňském roce byla dokončena první etapa revitalizace. Obě lokality jsou exponovaná místa a patří ke klenotům Prahy. Ale proces byl doopravdy velmi zdlouhavý. Musíme věřit, že proměna širšího okolí Florence, kam spadá i okolí Krenovky, nebude trvat další dekádu. I když převod daného území do vlastnictví městské části Praha 3 byl opět komplikovaný a zabral několik let.
Ale Žižkováci jsou tvrdé palice a své záměry neopouštějí. A i proto je možné na této výstavě prezentovat skvělé příklady týkající se kultivace historického prostředí Prahy 3 ve spolupráci s předními českými i zahraničními urbanisty,
architekty a umělci. Některé projekty jsou na výstavě zatím představeny ve vizualizacích, ale mnoho z nich bude dokončeno ještě během letošního roku. Lze tvrdit, že Praha 3 je výkladní skříní hlavního města Prahy po stránce kultivace veřejného prostoru a integrace výtvarného umění do městského parteru. A i proto je Žižkov nazýván pražským Montmartrem. Je nutno říci, že mnoho těchto projektů bylo podpořeno z rozpočtu hlavního města a mnoho projektů je připravováno ve spolupráci s IPR hlavního města Prahy. Zásadní je i role osvícených soukromých investorů, kteří si uvědomují nutnost finanční podpory pro zvyšování standardu městské krajiny a velmi často tyto aktivity iniciují nebo realizují. To je i příklad lokality mezi hlavním pražským vlakovým nádražím a ulicí Seifertovou. Musíme věřit, že tato zelená spojka bude pokračovat transformací lokality Krenovka, Florence 21 s napojením na Karlín a na vrch Vítkov. A následně na Ohradu a přes ulici Želivského na další kruciální místo na Žižkově, Nákladové nádraží Žižkov. Transformaci NNŽ se bude věnovat samostatná výstava, která bude zahájena na začátku září.
Samotný prostor Krenovky s její bohatou historií je ukázkou aktivismu zdola. Samozřejmě za podpory vedení žižkovské radnice. Diskuze o nevyužitém potenciálu bývalého Šibeničního vrchu a zbytku železničního tělesa začala v roce 2018, kdy byly v rámci Landscape festivalu realizovány dřevěné schody v bezprostřední blízkosti Ponce, nazvané Žižkovská highline (studio Archwerk). Následně Sudop Real koupil budovu, v níž se v minulosti například tiskly jízdenky, a transformoval ji v nové kulturní a společenské centrum, kde dnes sídlí část provozu divadla Ponec a Tance Praha, Unijazz se svou kultovní Čítárnou a další neziskové a kulturní platformy. Mezi nimi art hub Trať 42 nebo spolek Architectura, který dříve provozoval architektonickou Galerii Jaroslava Fragnera a sem přesídlil v roce 2023. Jeho aktivitou k participaci na proměně širšího území Florence byl mezinárodní workshop Pražský gordický uzel, který představil studentské alternativy budoucího rozvoje Florence v návaznosti na širší centrum Prahy. Tento potenciál představují i aktivity v Karlínských kasárnách, kde nyní sídlí Umprum (Vysoká škola uměleckoprůmyslová). Celé toto širší území lze považovat za kulturně-společenský kampus s obrovským intelektuálním potenciálem. Důkazem je nový život Vojenského historického ústavu a Armádního muzea na Žižkově, který započal po rekonstrukci v říjnu 2022. Uvidíme, zda bude realizována idea Domu Tance, který by měl navázat na činnost divadla Ponec. To má svou základnu na dolním Žižkově od roku 2001.
Není důvod zde vzpomínat všechny projekty, které jsou součástí výstavy. Je to velmi bohatá a kreativní mozaika současné architektury, designu a vizuální kultury. Výstavu lze vnímat i jako průvodce mapujícího tyto aktivity na městské části Praha 3, i jako určitý sumář osvícenosti vedení žižkovské radnice, která zodpovědností za své vize ukazuje možnosti vytváření inspirativní kvality našich sídel v nynější velmi komplikované geopolitické a ekonomické situaci. A to nejen v poloze estetické kulisy, ale i prostoru pro sociální inkluzi.
Veřejný prostor musíme vnímat jako prostor všech sociálních skupin, genderových identit i rozdílných světonázorů.
Dan Merta, Žižkov 2026
