17. 6. – 30. 9. 2025
výstava, konference, site-specific
Kadaň

Kurátoři/ Dan Merta, Klára Pučerová, Lukáš Ehl
Vystavující autoři / Ármann Agnarsson, Vojtěch Beneš, Fridrik Bjarnason, Vít Branda, Alžběta P. Brůhová, Pernille Bustrup, Matěj Coufal, Pernille Frank Dige, Jakub Douděra, Kirsten Due Kongsbach, Tomáš Džadoň, Ondřej Fous, Eva Huld Friðriksdóttir, Kateřina Fuxová, Kurt Gebauer, Magnea Þ. Guðmundsdóttir, Gabriel Harangi, Zuzana Hegmonová, Pavel Horák, Monika Immrová, Søren Jensen Ingeniø, Luboš Jíra, Miroslav Jirava, Martin Jurášek, Eva Kmentová, Jakub Kopec, Zbyněk Kříž, Karel Meloun, Mirek Milata, Jiří Mojžíš,
Júlia Mota Albuquerque, Helle Nebelong, Gabriela Nováková, Juraj Ondreas, Brynhildur Pálsdóttir, Lukáš Rais, Martin Rajniš, Marek Repáň, Zdeněk Rybár, Pavla Sceranková, Marcela Sedlářová, Adéla Součková, Čestmír Suška, Tereza Šiklová, Štěpán Špoula, Richard Šulc, Mirek Tovaryš, Oleksandra Tsesko, Petr Uhlík, Mikoláš Vavřín, Petr Venclovský, Mojmír Veselka, Tamara Volná, Klára Zahradníčková, Adam Zaňka, Dušan Zahoranský, Olbram Zoubek ////////////// 2021 architekti, Amulet, Antea Group, Ateliér Architráva, Ateliér
M1, Atelier Partero, Carve, DDM Ulita, DGI, Dům dětí a mládeže hl. m. Prahy, Egoé & Pole designu, ellement architects, FIVERAMPS Skateparks, Helen & Hard, Hnit, hřiště.cz, JAJA Architects, Laboratórium architektúry krajiny, Landslag, LOA, LOXIA, Město přátelské k dětem, Molo architekti, Nami nami studio, OK PLAN architects, OMA, Omgeving, Projektil architekti, RAMA Studio, Rusina Frei architekti, SKULL studio, Stibitz & Stibitz, Strašné dítě, Studio Richard Loskot, Třiarchitekti, U/U studio
Editor, produkce/ Klára Pučerová
Grafický design, sazba/ Kateřina Špačková
Jazyková redakce/ Jana Palacká
Site-specific/ Matěj Hájek, SKULL studio
© Architectura z.s., 2025
V poslední třetině minulého století u nás začala vznikat dětská hřiště se zábavními a často i autorskými prvky, na nichž se podíleli také umělci či zahradní architekti (například Zdeněk Němeček, Olbram Zoubek a Eva Kmentová v Praze, Kurt Gebauer v Ostravě, Miroslav Jirava v Krnově, Vladimír Sitta, Tamara Divišková nebo Zdeněk Macháček v Brně, Roman Richtermoc a Oldřich Semrád v Hradci Králové). Bývala osamocená, ale často se stala ikonami a řada z nich se dočkala i nedávné restaurace, byť pod novým statusem
uměleckého díla a nikoliv herního prvku. Na konci 90. let nastal boom unifikovaných a ne vždy kreativních, ale především materiálově či esteticky nezajímavých herních prvků. Tato průměrná produkce vyvolala důvod přehodnotit kvalitní produkci z předchozích let a rovněž zejména u rodičů-umělců, architektů a krajinářských architektů silnou potřebu situaci proměnit. Nemalý podíl na tom mají také příklady povedených realizací v zahraničí, často
podepsané renomovanými autory a oceněné v rámci architektonických a urbanistických mezinárodních přehlídek věnujících pozornost i revitalizacím veřejných prostranství. Do povědomí českých rodičů, pedagogů i komunálních politiků se také dostává fenomén Adventure playground (dobrodružná hra; koncept nehotového hřiště, které si pod dohledem lektorů naopak děti budují samy), jenž vznikl v Dánsku ve 40. letech a během následujících osmdesáti let představuje v evropském prostředí běžnou praxi. Rovněž
vzniká řada vědeckých hřišť, edukačně-sportovní prvky v přírodě, samozřejmě skateparky a prostor pro parkour.
Výběr čtyř desítek projektů, kde jsou zastoupeny soudobé české i zahraniční příklady a pro připomenutí i starší a stále oblíbené realizace, sledoval snahu představit co nejrozmanitější pohled na toto téma. Proto tu jsou projekty přinášející povedené řešení revitalizací bývalého těžebního areálu, elektrárny, sídliště, opuštěných parků, hluchého předprostoru před školou, prostoru pod mostem, nábřeží, využití střechy parkovacího domu, prolézačky i celé sportovní, vzdělávací či pohádkové areály v přírodě, urbanistické i
výtvarné proměny parku, náměstí nebo běžného sportoviště. Hřiště v našem výběru se stala místem vzniku nového komunitního života, vzniku malého sochařského muzea, prostředí pro zapojení dětí různého věku do sportovního, environmentálního, divadelního nebo výtvarného dění. Setkání s těmito projekty i jejich tvůrci pro nás bylo velkou inspirací a věříme, že jejich příběhy inspirují i návštěvníky a výstava aspoň malým dílem napomůže k pozitivním proměnám prostoru pro hry.





